Pojištění vozidla jako vedlejší plnění dle § 36/3 ZDPH
Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku 2 Afs 345/2016–34 posuzoval, zda je havarijní pojištění vozidla (resp. jeho přefakturace) samostatným plněním, které se nezahrnuje do základu daně podle § 36/11 ZDPH, nebo jestli se jedná o součást hlavního plnění (nájmu vozidla), které musí být zdaněno DPH jako toto hlavní plnění dle § 36/3 ZDP.
Krajský soud a následně Nejvyšší správní soud potvrdily závěry správce daně, že havarijní pojištění je tak v tomto případě tak těsně spjato s hlavním plněním (pronájmem vozidla) a tvoří jediné nerozdělitelné hospodářské plnění, že jej není možné oddělit. Přefakturace proto musí být, v tomto konkrétním případě považována za plnění vedlejší ve vztahu k plnění hlavnímu. Hlavním argumentem NSS bylo, že sjednání havarijního pojištění je nedílnou součástí smlouvy o nájmu a bez jejího naplnění by smlouva pozbyla platnost, což potvrdil i samotný stěžovatel. NSS zopakoval, že služba je považována za vedlejší ke službě hlavní, jestliže pro zákazníka neznamená cíl sama o sobě, ale slouží k lepšímu využití služby hlavní.
Osvobození přepravy u vývozu - rozsudek Soudního dvora EU č. C-288/16
Článek 146 odst. 1 písm. e) čl. 146 odst. 1 písm. e) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že osvobození od daně stanovené tímto ustanovením se nevztahuje na takové poskytnutí služeb, o jaké se jedná v původním řízení, týkající se přepravy zboží do třetí země, pokud tyto služby nejsou poskytnuty přímo odesílateli nebo příjemci tohoto zboží.